Konzervativní léčba

Konzervativní léčba je vlastně souhrnné označení nechirurgické terapie. V případě chondropatie pately tento způsob léčby výrazně převažuje. V dřívějších dobách tomu tak nebývalo, ale v průběhu času se ukázalo, že operativní zákroky nevykazovaly takové úspěchy, jak se od nich očekávalo. Předpokládané rychlé zlepšení stavu se nedostavovalo v takovém procentu, jak se původně doufalo. Navíc toto řešení představovalo zvýšené riziko infekce.

Nechirurgická terapie

Z uvedených důvodů je alfou a omegou léčby poškození chrupavky pately zejména dlouhodobý klid, často až šestiměsíční, který vylučuje veškeré sportovní aktivity. Ten je pak kombinován s fyzioterapií nebo vybranými fyzikálními metodami.

Fyzioterapeutická cvičení

Léčba patelární chondropatie spočívá ve využití speciálních fyzioterapeutických cvičení. V akutní fázi onemocnění je nutné držet koleno v klidu, následně využít k chůzi ortézu, která má za úkol stabilizovat čéšku při pohybu. Může také být využita magnetoterapie a trénink protažení a posílení svalů. Další alternativou je také kryoterapie, snižující bolest a zánět.

Fyzioterapie posiluje kolenní svaly, zejména Vastus medialis, tedy vnitřní hlavu čtyřhlavého stehenního svalu. Pro tlumení bolesti se využívá také ochlazování poškozeného místa pomocí ledu nebo léky proti bolesti a protizánětlivé léky.

Při aplikaci medicínské tréninkové terapie (MTT) a manuální terapie je možné snížit příznaky až do jejich úplného vymizení.

Fyzikální metody využívají působení nejrůznějších forem fyzikálních energií pro léčení. Pro léčbu chondropatie se pak často využívají následující techniky:

• Elektroterapie, nazývaná také elektroléčba, využívá působení elektrické energie, která stimuluje svaly a nervy střídavým elektrickým proudem o různé frekvenci. Ve velké míře je zde využíváno zejména analgetických účinků, dochází ale i ke zlepšení krevního oběhu, uvolnění svalů, zmírnění otoků nebo tlumení zánětlivé aktivity.

• Elektromagnetoterapie, která využívá elektrické proudy v kombinaci s magnetickým polem a jejich účinky na nervy a svaly. Může být kontaktní, aplikující proudy nízké a střední frekvence, nebo bezkontaktní, která zahrnuje použití vysokofrekvenčních tónů.

• Magnetoterapie, která bývá často zařazována na rozhraní tradiční a alternativní medicíny. Proto se mnohdy řadí mezi spíše pomocné techniky. Při léčbě je využíváno působení magnetického pole o nízké frekvenci. Dočasně dochází k mírnému zahřátí inkriminované tkáně, a to asi o 1°C. Nicméně je aplikována v terapie chondropatie poměrně standardně. Při správném použití dochází ke spuštění celé řady obranných reakcí organismu. Mimo jiné pak pulzní magnetické pole způsobuje urychlení procesu hojení a regenerace kloubní chrupavky, zlepšuje prokrvení exponovaného místa a má také protizánětlivé a analgetické účinky.

• Sonoterapie, která funguje n principu pulzujících nízkofrekvenčních zvukových vln s nízkou koncentrací energie. Patří sem jak léčba za pomoci ultrazvuku, která má analgetický účinek a podporuje proces hojení, velmi efektivní právě u kloubních poškození. Rázové vlny patří také do této kategorie fyzikálních léčebných metod. Jde o šíření vzruchu v podobě skokové změny fyzikálních veličin. Dochází ke zlepšení prokrvení, tlumení zánětu a zlepšení regenerace. Proniká do hloubky 4-10cm a vykazuje poměrně rychlý účinek.

• Mechanoterapie využívá mechanickou energii, takže sem patří masáže, polohování kloubů, pasivní cvičení nebo bodové aplikace. V principu vlastně jde o využití statických i dynamických sil na organismus. Pozitivně působí na uvolnění svalů, koordinaci pohybů i správnost trajektorie pohybů.

• Fototerapie aplikuje biostimulační a fotochemické působení fotonů. Využívá buď polarizovaného záření, kam patří aplikace laseru nebo biolampy, nebo nepolarizovaného záření, které zahrnuje využití viditelného světla UV a IR záření.

• Termoterapie pak znamená vybuzení reakce organismu působením tepla. Patří sem sauny, kryoterapie nebo třeba parafínové zábaly.

• Hydroterapie, známá spíše jako vodoléčba, využívá působení izotermní nebo lehce hypertermní vířivé lázně na dolní končetiny. Dochází k prokrvení končetin a současně k aktivaci kožních receptorů.

Nitrokloubní aplikace

Speciální kapitolou pak jsou i nitrokloubní aplikace. Může jít o injekce kyseliny hyaluronové přímo do kloubu. Ta je významnou složkou synoviální tekutiny. Její použití je považována za účinnou léčbu chondropatie. Stejným způsobem pak mohou být aplikovány i kortikoidy, jako Diprophos nebo Depmedrol, které vykazují výrazné protizánětlivé vlastnosti, takže jsou vhodné hlavně pro zklidnění symptomů. Kortikosteroidy, které se aplikují přímo do kloubu při iritaci nitrokloubní části s kloubním výpotkem. Jejich efekt je však omezený a celkový dopad na klinický stav je sporný, protože současně dochází ke snížení produkce kolagenu a proteoglykanů.

Využití krevní plazmy

Mezi moderní metody konzervativní léčby pak patří využití krevní plazmy a aktivovaných krevních destiček. Princip jejich působení spočívá v produkci proliferativních a morfogenických proteinů, tedy laicky řečeno růstových faktorů. Ty pak jsou významným činitelem v procesu obnovy chrupavky.
Během akutní fáze je běžná analgetická a protizánětlivá terapie. Následně je využívána léčba ultrazvukem, elektrostimulace či masážní terapie, zejména u kvadricepsu a tenzoru fascie latae (napínač stehenní povázky), a kryoterapie.

Akutní a subakutní fáze

V akutní a subakutní fázi je vhodné využít aplikace ledu po dobu 10-15 minut zhruba každé 2-3 hodiny, frekvence však může být snížena dle výskytu bolesti. V důsledku aplikace ledu může dojít ke snížení zánětu. Led je vlastně nejbezpečnější protizánětlivou medikací, ale její úspěšné použití vyžaduje disciplínu. Přiměřené je použití ledu po 10-20 minutách. Nejjednodušší aplikací je zmrzlý gelový balíček upevněný elastickým obvazem na koleni.

V subakutním stadiu pak lze použít terapii teplem. Masáže, které napomáhají při zotavení a zlepšují pohyb kloubů a tím rozšiřují spektrum pohybu, by neměly být během akutní fáze indikovány.

Během chronické fáze nastupuje posilování kvadricepsu a hamstringů pod dohledem fyzioterapeuta. Hamstringy je souhrnný název tří svalů na zadní straně stehna, což jsou dvojhlavý sval stehenní, sval pološlašitý a sval poloblanitý. Mezi jejich funkce patří flexe, tedy ohnutí v kolenním kloubu. Jsou to silové svaly, které jsou extrémně zatížené například při běhu. Mimo to stabilizují kolenní kloub, takže jejich posilování je u lidí s problémy kolenního kloubu nezbytné.

Standardní léčba zahrnuje konzistentní posilování kvadricepsu, pravidelně po dobu 2 až 4 měsíců, přičemž po dobu 2-4 týdnů je potřebná léčba protizánětlivými léky a analgetiky. Pro pacienty s nadváhou je nezbytné snížení hmotnosti a doporučené jsou i dlouhé procházky v rovinatém terénu.
Pomoci může také aplikace kolenních balzámů nebo obvazů či kineziotaping. Velmi užitečná může být také suplementace chrupavky, doplňky jako jsou glukosamin a chondroitin.

Mimo to při snižování bolesti a posilování svalů hraje významnou roli také fyzická terapie, zaměřená na napínání a posilování kvadricepsů a hamstringů. Posilování kvadricepsů však může v reálu zvýšit bolest během prvních dvou měsíců, takže je velmi důležití neomezit cvičební program.

Předepsána může být také ultrazvuková či laserová léčba. Chirurgická léčba pro tento stav není indikována.

Regenerace

Předpokládaná regenerace nastává zhruba po šesti měsících, v závislosti na dodržování léčebného programu. Při aktivní léčbě chondromalacie pately je vysoká šance, že zejména u mladších pacientů obtíže spontánně odezní a nepřejdou v následný degenerativní proces. U vysokého procenta neléčených pacientů však dochází právě k postupné degeneraci chrupavky a následné sekundární artróze femoropatelárního kloubu.

Důležité je rovněž zajistit funkční rovnováhu kolene, tedy vyhýbat se přenášení hmotnosti během ohybu a narovnání kolene, chůze po schodech nahoru a dolů a omezit sport. Mezi doporučené způsoby léčby patří podpůrná terapie s využitím protetik.

Každopádně ortéza má v ideálním případě splňovat určitá kritéria, která zajistí, že patela bude odlehčena, ortéza nebude nijak tlačit nebo se smekat. Paleta produktů je poměrně pestrá a zahrnuje jak infrapatelární pásky, tak i různé bandáže či speciální návleky na kolena. Patří sem také nejrůznější typy ortéz.

Patelární ortézy mohou mít různý vzhled, často jde o variantu s výkrojem pro číšku, která celkově zpevní kolenní kloub.

Tejpování, Kineziotaping

Vzrůstá také obliba tejpování, což je metoda, která napomáhá stabilizovat kolenní kloub. Kineziotaping je léčebná technika, která prokazatelně zlepšuje symptomy, provázející defekty pateofemorálního kloubu. Jde o metodu, využívající tejpy, což jsou speciální elastické lepicí pásky, které fixují postižený kloub. U chondropatie je cílem transponovat čéšku do méně bolestivé pozice.

Zejména u akutních stavů jsou pak výše uvedené postupy doplněny také podáváním tišících léků a mnohdy i protizánětlivých prostředků. K rychlému zmírnění či úplnému odstranění bolesti a zánětu se využívají různá analgetika či nesteroidní antirevmatika. Lékem první volby bývá paracetamol, následují pak další skupiny léků, jako diclofenac nebo ibuprofen. Nicméně tyto látky mohou mít různé nežádoucí účinky.

Dalším tématem je Kloubní výživa.